Kabinet pro standardizaci ...top-normy.cz Logo Sdružení Českých Spotřebitelů

ISO/IEC PROHLÁŠENÍ O ÚČASTI SPOTŘEBITELŮ V NORMALIZAČNÍ PRÁCI

Příloha 1 k publikaci ISO

ISO/IEC/GEN 01:2001 - mj/pc/12554061

Předmluva

Zatímco mezinárodní obchod výrobků a služeb se rychle rozšiřoval, stávaly se mezinárodní a národní normy týkající se výrobků a služeb mnohem důležitějšími, než kdy před tím. Normalizační orgány byly tradičně založeny na zástupcích průmyslu, kteří posuzovali práci z hlediska dodavatele. V tomto uspořádání byl sklon dávat potřebám spotřebitelů druhořadou prioritu, ale spotřebitelé nicméně oceňovali výhody, které lze získat z normalizace.

Normy buď mezinárodní, nebo národní by měly být vypracovávány na základě konsensu mezi všemi zainteresovanými stranami včetně výrobců, uživatelů a spotřebitelů, jak naznačuje ISO/IEC Pokyn 59 ISO/IEC Kodex správné praxe pro normalizaci.

Spotřebitelé jsou jednou z nejdůležitějších zainteresovaných stran na normách, zejména pokud se týká zboží a služeb pro spotřebitele. Je důležité, aby zástupci spotřebitelů se účastnili procesu tvorby norem na tyto výrobky a služby.

Účast spotřebitelů je rovněž výhodná pro výrobce, protože zboží a služby, které jsou podle norem vypracovaných za účasti spotřebitelů, mohou být snadněji přijaty na trhu.

Avšak zástupci spotřebitelů čelí obtížím při účasti na procesu tvorby norem způsobeným nedostatkem finančních prostředků a nedostatkem technické odbornosti. Je proto zapotřebí, aby mezinárodní a národní normalizační organizace povzbuzovaly a podporovaly účast spotřebitelů v normalizační práci.

Cílem těchto doporučení je pomoci podporovat větší účast spotřebitelů v normalizačním procesu.

Zde termín „spotřebitel“ je chápán jako jednotlivý člen široké veřejnosti nakupující nebo používající zboží, majetek nebo služby pro soukromé účely.

ÚČAST SPOTŘEBITELŮ V NORMALIZAČNÍ PRÁCI

Úvod

ISO a IEC uznávají jako základní princip normalizačních činností, že by měly být brány do úvahy zájmy vlád, výrobců, všech kategorií uživatelů a spotřebitelů a jakýchkoli jiných zainteresovaných stran. To znamená, že pro normalizační práci na mezinárodní úrovni by delegace na zasedáních technické komisi měly reprezentovat všechny zájmy v jejich příslušných zemích.

Proto spotřebitelé by měli být zastoupeni do takové míry, která odráží jejich důležitost jako zákazníků používajících určitý materiál, službu nebo výrobek.

Důležitost mezinárodních norem musí být uznávána a brána do úvahy podle Dohody o technických překážkách obchodu Světové obchodní organizace (WTO-TBT). Na regionální a národní úrovni byla uskutečněna řada iniciativ, které kladou důraz na používání norem založených na konsensu (např. přijetí Národního zákona o přenosu technologií a pokroku ve Spojených státech, Nový přístup v Evropě). Tyto dohody a iniciativy rovněž uznávají, že jakýkoliv efektivní konsensus musí být na širokém základu, aby bylo zajištěno, že všechny strany, které výrobek nebo službu používají, mají stejný hlas při určování norem, které pro ně platí. Proto procedury konsensu vyžadují přístup zástupců spotřebitelů do všech úrovní a etap normalizačního procesu.

K podpoře zastoupení spotřebitelů v práci národních normalizačních orgánů ISO a IEC přijalo v roce 1979 doporučení o zastupování spotřebitelů v normalizaci.

Ačkoliv v některých zemích existuje tradice zastupování spotřebitelů v normalizaci jdoucí mnoho let zpět, někteří národní členové z počátku čelili obtížím, když se snažili zavádět tato doporučení.

Národní členové uváděli problémy při identifikování názoru zástupce spotřebitelů a stanovení nejlepší organizační struktury, která by to efektivně brala do úvahy v jejich práci.

Značného pokroku od doby, kdy byla vypracována první doporučení, bylo dosaženo zřízením národních spotřebitelských organizací. Některé národní normalizační orgány zřídily formální spotřebitelskou komisi, jejíž členové jsou ze široké veřejnosti, akademických institucí dalších organizací se zájmem o spotřebitelské záležitosti.

Zástupci spotřebitelů za několik posledních let značně přispěli k práci mezinárodních normalizačních organizací. Normalizace životního prostředí a služeb jsou jenom dva příklady mezinárodní normalizační práce iniciované v důsledku tlaku spotřebitelů. Zástupci spotřebitelů mohou rovněž přinášet technické práci mnoholeté zkušenosti v porovnávacích zkouškách výrobků. Na politické úrovni zástupci spotřebitelů mohou pomoci zajistit relevanci pracovních programů normalizace pro trh.

Organizace ISO a IEC se ze svého hlediska zabývají podporou řešení spotřebitelských záležitostí v své práci.

Doporučení

Organizace ISO a IEC vypracovaly společně následující doporučení národním orgánům (členským orgánům a národním komitétům) obou organizací:

1. Národní orgány musí podporovat iniciativy ISO a IEC zaměřené na podporu zastoupení spotřebitelů v normalizaci.

2. Na národní úrovni by měla být zajištěna účast spotřebitelů při iniciování a plánování normalizačních pracovních programů, jak národních, tak i mezinárodních a rovněž na politických záležitostech relevantních pro spotřebitele.

3. Na národní úrovni by spotřebitelské zainteresované strany měly být pozvány k účasti ve všech technických komisích vypracovávajících normy, které ovlivňují zájmy spotřebitelů. Stupeň účasti by měl odrážet relativní důležitost daného projektu pro spotřebitelské zájmy.

4. Jestliže spotřebitelé nemohou financovat svou účast v normalizačním procesu sami, národní normalizační orgán by měl umožnit spotřebitelům se účastnit v oblastech priorit spotřebitelského zájmu. Mělo by být připomenuto, že spotřebitelé tvoří nedílnou součást procesu vytváření konsensu.

5. Tam, kde technická komise vypracovává mezinárodní normu primárního zájmu pro spotřebitele, by se národní orgány měly snažit o aktivní účast spotřebitelů v národních delegacích. Je důležité, aby zástupci spotřebitelů byli zapojeni, když je delegace instruována a aby názor spotřebitelů byl brán v úvahu, když jsou dělána rozhodnutí o národním stanovisku.

6. Technické komise, aby pomohly národním orgánům v tomto úsilí, by měly ve svých žádostech o nový úkol zahrnout prohlášení, které upozorňuje na skutečnost, že specifická normalizační záležitost je předmětem zvláštního zájmu pro spotřebitele (jak vyžadují Směrnice ISO/IEC, Část 1, Příloha C).

7. Normalizační práce může být technické a složité povahy. Tam, kde je to možné a potřebné, by národní orgány měly poskytovat zástupcům spotřebitelů instrukce a školení o normalizačních postupech a s informacemi o technických záležitostech, aby jejich příspěvek byl jak efektivní, tak i založen na znalosti skutečných možností. Zástupci spotřebitelů by měli předběžné oznámení o příštích zasedáních a dokumenty obdržet v dostatečné době, aby je důkladně prostudovali. Měl by být rovněž přístup pro osoby s postižením, pro kohokoliv kdo, to požaduje.

8. Národní orgány by měly zajistit efektivní komunikaci vůči spotřebitelským skupinám, ostatním relevantním organizacím a široké veřejnosti o výsledcích své normalizační práce zajímavých pro spotřebitele. Tam, kde je to možné, by měly používat expertízu veřejnosti a nové možnosti nabízené technologickým vývojem (jako internet), aby podporovaly zpětnou vazbu a používání norem.

PŘÍLOHA k hlasování Rady 05/2001

9. Národní orgány by měly podporovat „sondování“ názorů spotřebitelů prostřednictvím existujících spotřebitelských organizací, nebo pokud neexistují, podle své vlastní iniciativy.

10. Během procesu psaní norem by vstup spotřebitelů měl být vyhledáván zejména v následujících etapách:

•během stanovení pracovních programů normalizace;

•jakmile je navržen normalizačnímu orgánu předmět ke studiu, v době, kdy je určována proveditelnost projektu a před vypracováním návrhu normy;

•když se stanovuje předmět normy (např. ochrana zdraví a bezpečnost, vhodnost pro dané použití a životní prostředí), uvádění charakteristik, přidělování úkolů členům komise a stanovování, zda je zapotřebí provést průzkum mezi spotřebiteli;

•během práce technické komise, když se má provést jakékoliv rozhodnutí, které ovlivní stanovený předmět normy a/nebo požadovanou úroveň provedení;

•kdykoliv jsou národní delegace instruovány pro jejich účast na mezinárodní normalizační práci, za podpory zastoupení spotřebitelských zájmů v národních delegacích;

•po rozeslání návrhu, když komise posuzuje všechny obdržené připomínky;

•při etapě hlasování.

(Seznam klíčových momentů pro vstup spotřebitelů je uveden v příloze)

Abychom zaměřili vstup spotřebitelů, je velmi důležité stanovit prioritní oblasti práce.

Měl by existovat proces pro identifikování prioritních oblastí práce tam, kde účast spotřebitelů je považována za důležitou, jakož i oblasti, kde zapojení spotřebitelů se považuje za méně kritické tj., kde informování spotřebitelů může být dostačující. Technické komise a normalizační orgány by měly pracovat se spotřebiteli, aby se snažily identifikovat prioritní záležitosti pro účast spotřebitelů, na příklad na základě prioritních oblastí identifikovaných COPOLCO.

Normalizační orgány by se rovněž měly snažit identifikovat pro prioritní oblasti zástupce spotřebitelů. Měly by organizovat efektivní systém komunikace mezi zástupci a příslušným úředníkem, který pracuje na národním normalizačním orgánu.

11. Národní orgány jsou žádány, aby studovaly složení a pravomoci různých spotřebitelských výborů jiných národních orgánů a posoudily, zda by byly vhodné jakékoliv změny v jejich vlastních národních strukturách, které by splnily tato doporučení.

12. Národní orgány by měly poskytnout mechanismus, který umožňuje zástupcům spotřebitelů požadovat, aby normalizační projekty byly zahájeny a zajistily, aby tyto iniciativy měly normální příležitosti pokročit.

13. Zvláštní pozornost by měla být věnována poskytování těsné koordinace všech činností vniklých z těchto doporučení ve stejné zemi. To by rovněž usnadnilo společný přístup k záležitostem zájmů spotřebitelů v mezinárodní normalizaci.